Dojmy a vzpomínky z turné po Mexiku a USA

Na konci června jsme s Martinem Krupou a Pavlou Haluzovou odletěli do Nového Mexika, abychom Roselyne představili v Taosu a v Santa Fe. Bylo dojemné vidět, jak bylo představení na obou místech velmi dobře přijato. Během představení i po skončení se objevila spousta otázek. Lidé citlivě vnímali postavu, příběh, který se za ní skrývá, a zajímali se o tvůrčí cestu. Byli nadšení z neobvyklého spojení pohybu a textu, tance a zpěvu a poetického přístupu. Univerzálnost tématu přesahuje kulturní a sociologické hranice.

Na začátku července se k nám připojily Antonie Formanová, Marie Čtveráčková a Šárka Pavelková a pokračovali jsme do Mexika s představením Nothing else, Mothers. Rozhodli jsme se hrát tento kus ve španělštině, abychom divákům usnadnili porozumění. Nevím, jestli naší španělštině/portugalštině/francouzštině/angličtině rozuměli, ale alchymie se opět povedla. Zajímavě jsme si povídali na téma vztahů mezi matkami a dcerami. Bez ohledu na vzdálenost, bez ohledu na jazyk se česká matka i mexická matka (nebo dcera či tatínek) zamýšlely nad stejnými body a dotýkaly se jich stejné obrazy či momenty z představení.

To je jeden z důvodů, který mě motivuje na mé umělecké cestě: cítit a budovat spojení přesahující kulturní a sociologické hranice, sdílet to, co máme společné, a mluvit o tom, co nás odlišuje.

Cécile Da Costa

Foto: Pavla Haluzová